PIAS Suchdol hospodaří v okrese Kutná Hora na výměře 3200 hektarů zemědělské půdy, z níž připadá většina, 3000 hektarů, na půdu ornou. Výměra 200 ha patří trvalým travním porostům. V osevním postupu najdeme jak tržní plodiny, jako jsou obilniny, řepka nebo cukrovka, tak plodiny krmné, například kukuřici, vojtěšku, hrách a trávy. Z živočišné výroby se v podniku zaměřují na chov skotu a prasat.

Farma Dobřeň

Na tomto středisku je situován chov šesti stovek holštýnských dojnic i ostatní kategorie skotu, celkem se jedná o 1200 zvířat. Užitkovost prvotelek je na úrovni 10 300 kilogramů mléka na dojnici za rok krávy nadojí v průměru 11 600 kilogramů. Všechny plemenice, kromě skupiny závěr laktace, se dojí třikrát denně. Počet somatických buněk v letních měsících nepřesahuje v průměru 200 000 na mililitr mléka, za chladnějšího počasí je o 20 až 40 tisíc nižší.

Jak komentuje hlavní zootechnik zodpovědný za chov skotu Petr Kratochvíl, cílem chovu skotu v podniku je homogenní stádo. „Pracujeme na zlepšení plemenných hodnot, jako otce následující generace vybíráme především prověřené býky, u nichž velmi často využíváme sexovaných inseminačních dávek. V oblasti plemenitby spolupracujeme s firmami Inplem a CRV Czech Republic. Obecně se soustřeďujeme na zvyšování produkce mléka, obsahu složek a také na korekci exteriéru,“ uvedl chovatel.

Petr Kratochvíl vidí potenciál i ve zlepšování reprodukčních ukazatelů. „Už jsme ušli kus cesty, máme velmi pěkné mezidobí na úrovni 394 dní a servis periodu o délce 114 dní. Daří se nám snižovat i inseminační index a průměrný laktační den, ale uvědomujeme si, že perfektní výsledky nemohou být ze dne na den, že je na nich třeba dlouhodobě a soustavně pracovat,” představuje hlavní zootechnik svoji filosofii. „Spolu s kolegy Miroslavem Faitem a Ing. Zdeňkem Balšánkem věříme, že se nám to podaří,“ dodává ještě.

Odchov telat

V nedávné době proběhly v podniku rekonstrukce stájí pro chov skotu. Chovatelé šli opačnou cestou než většina jejich kolegů, nejprve zlepšili prostředí pro nejmladší kategorie. Telata tak po zhruba třech týdnech strávených ve venkovních individuálních boxech přecházejí do teletníku vybaveného krmnými automaty.

Perfektní péče se jim dostává už od prvního dne. Po skončení pětidenního mlezivového období přijímají mléčnou krmnou směs AM 18 spolu s prestartérem zkrmovaným do 15. dne věku. Následuje podávání slamnatého startéru vlastní výroby podle receptury společnosti Sano. Ve věku 21 dní se býčci prodávají, převážně do zahraničí, a jalovičky se přesouvají do již zmíněného teletníku na automaty, kde se ještě zhruba týden krmí směs AM 18. Okolo jednoho měsíce věku začínají telata přijímat mléčnou směs Sanolac Lila Citro.

Po odstavu se zhruba do 4,5 měsíců věku krmí ještě slamnatý startér. Zde spolupracují s firmou VKS Pohledští Dvořáci a následně přechází telata na TMR.

Důraz na zdraví

Dobrý zdravotní stav je prioritou pro všechny chované kategorie. „Ve spolupráci s MVDr. Evou Nouzákovou je nastaveno několik protokolů prevence, sledování a kontroly zdravotního stavu zvířat. Sledujeme například výskyt patogenů u telat, převážně kokcidií a klostridií pomocí testování jejich výkalů. Můžeme tak včas nasadit adekvátní opatření,“ uvádí Petr Kratochvíl.

Důraz podle jeho slov kladou i na zdraví končetin plemenic. Korekce paznehtů probíhá poprvé u jalovic ve věku 11 až 12 měsíců a pak standardně dvakrát do roka. Každý týden se ošetřují končetiny dojnic před zaprahnutím a ty, které mají klinické příznaky. Všechny krávy procházejí dvakrát týdně průchozí dezinfekční vanou. Končetiny jalovic se koupou ve stacionární vaně.

Další výzvou pro chovatele je ozdravení stáda od patogenu Streptococcus uberis, který je, jak známo, velmi odolný vůči mnoha antibiotickým lékům. Provádí se pravidelná kontrola každé krávy před zasušením i po otelení pomocí faremní kultivace. Zjištěné patogeny se zasílají k vyhodnocení citlivosti na ATB do laboratoře. Samotné zaprahování probíhá selektivně, pokud to není nutné, antibiotika se nepoužívají. Kontrola dojnic probíhá po celou dobu laktace pomocí stanovení somatických buněk v rámci KU, nebo faremního měření.

Program Herdeplus

Nejen údaje o léčení zvířat se od února tohoto roku zadávají do programu Herde plus, který na našem trhu nabízí, ale hlavně plně servisuje včetně poradenství, společnost Sano. „Je tam mnoho dalších informací o všech kategoriích skotu, většina z nich se aktualizuje z kontroly užitkovosti automaticky. V programu je i plán léčení, včetně evidence léčiv, reprodukce obecně, synchronizace říjí a centrální evidence zvířat,“ vysvětluje poradce společnosti Sano Petr Havránek. „Herde úspěšně komunikuje s dojírnou, je širokospektrální, máme všechna zvířata pod kontrolou. Už bych si bez něj neuměl management stáda představit,“ dodává Ing. Kratochvíl.

Výživa je základ

Dojnice v laktaci přijímají jednu krmnou dávku obsahující kukuřičnou siláž, travní senáž, slámu, seno, melasu, mláto, CCM, řepkový extrahovaný šrot, sladový květ a směs z vlastní míchárny (obiloviny, kukuřice, minerální látky a krmné tuky). Z portfolia společnosti Sano se jim zkrmuje přípravek Mipro HP 600 pro správnou činnost bachoru, DextroFat Protect pro zlepšení energetické bilance a tím i dlouhověkosti dojnic a Sanbuffer pro vyrovnání pH v bachoru, a to zejména v letním období.

V závěru laktace se upravuje složení směsné krmné dávky a snižuje její množství zhruba o dva kilogramy na kus. Plemenice přijímají méně jadrné směsi i CCM a více objemných krmiv, je také vyřazena melasa. V přípravě na porod krávy přijímají produkt Mipro Close Up 700 zajišťující profylaxi metabolických poruch, zejména metabolismu vápníku. Tím je zajištěn optimální start do laktace. Mladému skotu se zkrmuje minerální doplněk Calprosan. Dojnice se krmí tak, aby zbylo cca 5% zbytků, přihrnování provádí traktor s radlicí šestkrát za den. Jak komentuje Petr Kratochvíl, v budoucnu se snad i ony dočkají nového modernějšího ustájení, kde se o několik činností možná bude starat umělá inteligence. „Ale to je ještě hudba budoucnosti, teď jsme ve fázi hledání nejlepšího systému pro naše konkrétní podmínky,“ uzavírá vedoucí chovu skotu společnosti PIAS Suchdol, Petr Kratochvíl.